Travel, Music, Mind & Soul

USA WORK&TRAVEL 1999

Takže první vec bude asi jak sem se tam ocitl, že ? Existuje spousta agentur, které zajištují pro mladé lidi možnost práce a následného cestování po Spojených Státech Amerických. Já, jelikož sem ji videl jako první jsem využil nabídky anglo-amerického institutu pro spolupráci a zahranicní výmenu studentu vysokých škol, jménem CAMP AMERICA. Již z názvu vyplývá, že se jednalo o práci v táborech pro rozmazlený americký decka. Jako Campower jsem byl prirazen do kuchyne v jednom z nich v Pennsylvanii blízko mesta Honesdale ( což bylo blízko Scrantonu … já vím, že milý ctenár stejne asi neví nic o techto mestech, ale jenom tak pro upresnení jsem to musel napsat ). Trail’s End Camp zustane navždy vryt do mých vzpomínek … tábor asi tak pro 400 decek, 100 vedoucích a tak kolem 100 dalších lidi … celkem velkej. Kurty, jezero, hrište na basket, football, hokej, baseball … and more.

Veškeré dostupné informace o tábore Trails End Camp jako takovém mužete naleznout na jeho www 

Pár fotky z cestovaní

Práce stála za … umývání nádobí se strídalo s prípravou jídla, servírování a úklidu, takže to byly pracovní prázdniny jako remen, ale to nejduležitejší me teprve cekalo po skoncení. Dva mesíce ( no tak dobre 62 dní ) uteklo jako voda a byl tu záver campu. Pro nekoho nejpeknejší den na tábore.

Na cestování jsme meli asi tak 3 týdny, byli jsme tri Já, polák jménem Mateusz Malek a jeden kluk ze slovinska Ales Najdek …všichni v približne stejném veku ( tj. kolem 21 let ) takže pohoda. Plány nebyly skoro žádný .. utratit co se vydelalo ( nebylo toho moc .. kolem 500 dollaru ) a podívat se autem ( mimochodem bez auta jste v USA ztracení, neexistuje tam cestovat vlakem ( moc drahý ) nebo autobusem ( taky drahý, nic nevidíte a ješte na prd ) na západní pobreží. S tímto jsme prišli do kanceláre spolecnosti AutoDriveaway Ltd. v New Yorku a rekli jsme velice milé paní naše požadavky. Okamžite se nás lekla a rekla, že mají k dispozici pouze jediné auto a to z Connecticutu ( Danbury ) do Bettonville v Arkansasu ( to je tak uprostred státu ). Jednalo se o Jeep Cherokee z roku 1998 automatická prevodovka, takže jsme ho vzali. Zaplatili deposit ve výši 300 dollaru plus 10 jako poplatek, obdrželi papíry a vyrazili autobusem do Danbury. Bylo 19.srpna 1999. Danbury prdel sveta … kolem pul osmé vecer krome pochybných existencí nikdo jiný takže jsme se uchýlili k triku, že nemáme kde spát a zapadli do prvního peknejšího kostela s tímto dotazem … milý pastor s manželkou se nás ujal a nechal nás tam prespat . Kostel sám o sobe byl obrovský, hráli jsme uvnitr i baskettball, dívali se na TV … a spustili asi tak kolem 12 hodin vecer poplach. Bylo to snad slyšet na celý Danbury. Blbec Ales otevrel dvere na veži u zvonu a ty byly chráneny alarmem … no pastor se vzbudil ( milej už moc nebyl, ale zase tak mu to nevadilo …). Policie prijela rychleji než pastor …ale dalo se to vysvetlit. Ráno jsme si jeli vyzvednout auto a vyrazili smer zpet, tj. New York, Newark, New Jersey, Philadelphia, Baltimore, Washington.

Noc ve Washingtonu byla fakt užasná. Lincoln Memorial, US Treasury The Eclipse, The White House,Washington Monument, Reflecting Pool ( tam behal Forest … ), Vietnam Veterans Memorial ( byli tam i chlapi veteráni z Vietnamu a z Korei, jelikož jsme tam byli sami tak jsme s nima mohli v klidu kecat ( POW-MIA ) fakt neuveritelný a zajímavý, vypadalo to aji že nekecají, asi nás nemeli za typické turisty ( spíš atypické … ve 12 v noci, ale zase byl peknej pohled na ten Washington memorial a jeho odraz v bazéne a vubec tam byste museli být … to ticho … dál pak US Capitol, F.B.I. Building, Pentagon … ruzný velvyslanectví, budovy ministerstev … Kdo by si ale myslel, že hlavní mesto USA je bezpecné tak to ani zdaleka … poznali jsme co to je ztratit auto ( no teda vlastne jsme zapomneli místo, kde jsme zaparkovali a ono se to celkem težko hledá bez mapy a tak asi ve 2 hodiny ráno, kdy se každej ( byl pátek vecer ) vracel ” veselej ” z baru a tak …, ale nakonec jsme ho našli a vypadli z mesta ven spát.

Další den byla na programu cesta smer Atlanta pres Richmond, Durham, Columbia a Augustu. ( Zatím jsme projeli státy jako : Connecticut, New York, New Jersey, Pennsylvania, District of Columbia, Delaware, Maryland,Virginia, North and South Carolina a Georgia ). Byla to velice nárocná cesta, protože jsme za jeden den museli urazit vzdálenost presahující 850 mil. Jeli jsme skoro v kuse 12 hodin. Do Atlanty jsme prijeli k veceru a jelikož jsme chteli spát v normální posteli tak jsme se jali hledat hostel. ( Doporucuji navštívit stránku hostelu jsou tam kontakty po celým svete ). Našli jsme jeden ( 15 dollaru což byla pohoda … normální ceny jsou tak kolem 20. Ceny normálních hotelových pokoju zacínají tak na 30 až 60 dollarech … ty nejlevnejší ). Tohle byl hostel pro studenty … a studentky. No nic. Potkali jsme tam jednoho kluka, kterej práve dojel z Chile a jel domu do Vídne ( ano správne Radimku byl to Rakušan ). Vzali jsme ho sebou a s autem jsme vyrazili do ulic. Je to hlavní sídlo Coca Coly, konaly se zde Olympijské hry v roce 1994 ( myslím ) … pekný je námestí práve pripomínající tuto událost. Pak zejména oblast zvaná Five small ( and big ) points , kde byla celá jedna ctvrt jakoby pro mladé … kluby, hospody, nocní život, pohoda . Pokud snad nekomu ríká taková vec jako prehozené botky pres elektrické vedení … tak to je práve tam. Pak už ( asi kolem 3 ráno ) jsme šli spát. Atlanta je moc pekná. Doporucuju.

Ráno ( 22. srpna - sobota ) jsme jeli smer Memphis … pres Chattanoogu ( zde se nachází nejdelší most na svete pro chodce pres Tennessee River ) a Nashville. V Tennessee je jedna vec kterou zná celej svet a to mestecko Lynchburk. Že to nikomu nic neríká ?? A co takhle Jack Daniel’s Tennessee Whisky ? No tak to je tam. Návšteva tohoto skvostu ( jediné místo na svete kde se tato whisky vyrábí …. je zde totiž jakási zvláštní podzemní voda, která se vyskytuje jenom tady ) stála opravdu za to. Vstupné bylo .. zadarmo. Koštování taky, takže sem zacal pít whisky. No a pak už byl Nashville tzv. The Country Music Town. Asi to bude pravda, já si na country moc nepotrpím takže me to tak nedojalo, snad ti cowboys … Pekná je budova centrály South Bell Atlantic ( neco jako ceskej Telecom … prachatí kapitalisti ) jo a pak asi nejlepší Hard Rock Café co jsme na svém cestování videl … ve stylu 19 století, parníky a tak … fajn. Prolezli jsme celý mesto a raci vypadli.

V Memphisu už nás cekal Elvis. To je totiž mesto kde je slavný to Graceland ( jeho dum kde i umrel ) a Elvis Presley Blv. a museum a vubec tím to tam žije … jinak tam není ale nic jinýho, jenom ten Elvis, takže kdo ho nemá rád at tam ani nejezdí. Já sem ho nemel a už ho mám ta atmosfera tam me dostala, to se fakt ale asi musí videt. Vlastne jo je tam jedna reka, jmenuje se Mississippi … cosi mi to ríká, ale nevím co … Spali jsme v aute mimo mesto. Bylo šílený vedro a tak jsme vesele nechali celou noc puštený Air Condition a jaké to pak bylo prekvápko pri probuzení s tím , že nic nefunguje a baterie je prázdná. Proste se pres noc vybila. Co ted ? Hledali jsme nekoho kdo by jí ( té baterii ) mohl dát elektrickej šok a ona by se pak sama nahodila a rechargovala. S autem se nehlo … nakonec jeden maník v kamionu se svolil s tím, že mu ale musíme pomoct vyložit kamion a že nám ješte zaplatí. Tak sme to vzali ( co jinýho , amíci jsou prdlí a fakt se nikdo jinej nemel k tomu nám pomoct ). Po nahození baterie ( záležitost asi 5 minut ) jsme s ním jeli do jakýsiho skladu a hodinu tahali za jeho a jeho kumpana ( cernoušek ) veci z trucku do skladu. Na konci nám každýmu dal 10 dollaru a jelo se dál. To bylo tak poledne.

Vzdálenost Memphis Bettonville nebyl žádnej problém. Zastavili jsme se v Little Rocku ( Capital of Arkansas ), ale raci jsme to nemeli delat … proste prdel sveta. Tak jsme jeli do Hot springs ( lázne )… rodné to mestecko Billa Clintona, jeho barák nic moc tak jsme zase jeli dál do Fort Smith ( Arkansas River ) bývalé to vojenské pevnosti ješte z dob kolonizace západu a pak využita za Civil War. Byl tam hranicní kámen oddelující indiánská teritoria od bíleho osídlení ( v 19.století). Šílený vedra. Peknej hrbitov ( takový ty bílý kríže .. spousta, z Vietnamu, z 2WW a tak ). Auto jsme predali v Benntonville do jedné spolecnosti ( Clorax ). Byla tam velice príjemná slecna ( jménem Evan ), která si naše krásné autícko prevzala. Zavolali do agentury v Kansas city a my jsme si tam zabookovali auto do Los Angeles. (Štestí, že tam bylo). Její šéf nás pak hodil na zastávku autobusu ( byla to benzínová pumpa s rampou ) a jelo se do Kansasu ( 35 dollaru fuc za pitomej lístek ). Do Kansasu jsme prijeli v noci a tak jsme prespali ( jako jedni z mála ) na stanici autobusu Greyhound a ráno si vzali taxíka ke kancelári Autodriveaway. ( 10 dollaru na každýho … heeelp ). Podepsali se zase formuláre, zkontrolovalo autícko ( Toyota RAV4 taky jeep ) a jelo se smer Los Angeles.

Doted jsme projeli : Tennessee, Arkansas, Missouri.

Další den jsme jeli pres Meade ( tam se schovávali bratri Daltonové ( lupici na divokým západe ) ve vlastní vykopané polojeskyni ) do Oklahomy a pres severozápadní cíp státu Texas do mestecka Santa Rosa ( už New Mexico ) kde poblíž Fort Sumneru se nachází hrob Billyho Kida ( pistolník … v veku 21 let byl zastrelen. Zabil 21 lidí. Peknej hajzlík teda. co je zajímavý … jeho hrobka je celá v kleci a i jeho náhrobní kámen je pod zámkem a obehnanej ocelovými dráty … tak se ho báli ). Tak tam jsme spali. ( Poblíž ne na hrbitove ).

Z Fort Sumneru jsme pokracovali smerem na jih do Roswellu. Poblíž tohoto mesta v kamenité poušti spadl roku 1947 známý to neidentifikovatelný letající objekt, zkrácene po anglicku U.F.O. . Nachází se zde celosvetove známé museum o této problematice a spousta vecí v meste se zabývá touto tématikou. Jako Akta X . Krajina kolem je proste úchvatná. Konecne jsme dojeli do oblasti polopouští … kamenité krajiny rozprostírající se všude okolo na míle a míle daleko. Santa Fe … jenom pri vyslovení tohoto slova si clovek predstaví neco jako stred divokého západu, úžasné mesto z konce minulého století … a ona je to skoro pravda. Jedno z nejlepších míst, které jsem na své pouti poznal je práve Santa Fe. Celé plné starých indiánských domu - puebla, indiánské kultury a jiných lákadel ( ted už jenom pro turisty samozrejme ). To se nedá ani popsat, proste jiný svet, jiná kultura. Moc sem si to místo zamiloval. Smer Carrizozo kde jsou lávové pole ( tzv. Lava Beds ). Kolem vás jenom ztuhlá láva - pemza nic jinýho, sem tam nejakej pták. Ticho. Pohoda. Ale to už míríme na jih k White Sands, jednomu z nejkrásnejších amerických parku . Bílé to poušti, která jakoby z niceho nic vás obkopí a zároven uchvátí svou rozlehlostí a krásou . Tohleto je poušt typu Sahara, tj. píscitá ne kamenitá jak je v Novém Mexiku zvykem. Bilý písek má své kouzlo. Vstupné do parku je 10 dollaru tak jsme jeli inside. Autem uprostred poušte se cítíte jako v zime … kolem vás bílo, lae jakmile vylezete ven z klimatizovaného auta polije vás pot z šílenýho vedra. Stupne kolem 45 až 50 Celsia. Paráda. Polonazí deláme blbosti uprostred ráje. Bez komentáre to se musí zažít …. Pokracujeme smer Arizona … Tombstone. Vesternové mestecko presne ve stylu divokýho západu. Ne jako Santa Fe ( To spíše bylo indiánské …). Bary, banky, kasina … kowboys … fajn, ale už se blížila noc takže jsme jeli smer Tuscon, kde jsme prespali, v aute, protože se spustil šílenej déšt.

Ráno smer Phoenix ( hlavní mesto Arizony, místo American West Areny … Phoenix Suns ). Konecne nejaký palmy a takový ty známý kaktusy ve tvaru vidlicky … kde to sakra sem ?? Pres Flagstaff na sever k Navaho National Monument Valley. Tj. Marlboro Country, oblast to velice známá predevším díky temto cigaretám, jinak dechberoucí skály (monumenty ) uprostred cervené kamenité poušte jakoby z niceho . ( Betatakin ruin, Keet Steel Ruin, Navaho Tribal Park ). Na hranicích Arizony a Utahu ( kde je presne tento park ) jsme potkali Cechy … turisty z Los Angeles, žijící tamtéž ( emigranty to … zajívavej pokec ). Pak jsme jeli smer Tuba City s tím, že než se setmí tak se podíváme na tzv. Rainbow Bridge National Monument což bylo trošku mimo. Jelo se krajinou poušte mixlé s pemzou. Nejak jsme to neodhadli, cesta prešla v polnacku a stmívalo se … polnacka prešla v nic a byla tma. Zastavili jsme uprostred niceho a nadávali jeden druhýmu cí, že to byl stupidní nápad jet sem, když ani nemáme mapu a cesta koncí i na naší. Co ted ? Blížily se svetlla .. zastavit to auto a riskovat? Nebo nezastavit a riskovat taky ztraceni … ? Stopli jsme ho a byli to indiáni. Muž a žena, která mluvila trošku anglicky. Rekli nám, že máme s nima jet do jejich vesnice( asi 15 mil do tmy ) a že nám poradí jejich nácelník nebo co … tak jsme je následovali s divným pocitem neveda co se bude dít v príštích pár minutách. Dojeli jsme do vesnice a jakmile se ostatní dozvedeli, že jsme cizinci tam bylo kolem nás plno, i když bylo už tak 10 vecer a porádná tma. Elektrika tam samozrejme nebyla. Celá tahle oblast byla totiž indiánská rezervace, to sem zapomnel zmínit ( kmeny Hopi a Navaho ). Oni si tu žiji jakoby nic, mají sice auta, oblecení jsou celkem taky normálne, anglicky neumí … pohoda. Ne že bych se bál. Prišlel jakejsi chlap ( nácelník ?? ) a vysvetlil nám, že cesta (??) stejne dál nevede pak, že je už jenom poušt a tak , že se musíme obrátit a jet zpátky tou samou cestou co jsme prijeli. Vypadli jsme raci urychlene. Spalo se venku v poušti.

Ráno nás už cekal Grand Canyon National Park. Jako jedni z prvních ten den jsme vjeli do parku ( vstup 20 dollaru ). Pred hvalním ” velkým ” canyonem byl menší Small Canyon taky peknej, ale to jsme nevedeli co je dál. Grand Canyon je proste fakt Grand na délku ani nevím, na šírku pres 25 km. To je fakt maso co zmohla jedna tedka už malá reka - Colorado. Skoro celej den jsme strávili na tomto míste. Jezdí se podél v aute ( Scenic Drive - jako skoro v každým parku ) a na ruzných místech je tzv. View Point, kde se mužete zastavit a jenom kochat nebo fotit o 106. Celej jeden film tady padl.Grand Canyon village je oblast vyložene pro turisty. Hotely, obchody … bla bla bla, ani jsme se am nezastavili, leda ztratili … asi 4krát, nedalo se z tama vymotat tak to bylo neprehledný. Odtud jsme pokracovali smer Las Vegas ( Nevada ) . Predtím jsme se ale zastavili ješte vykoupat v Lake Mohave ( strašne studená voda, to sem nepochopit, všude kolem polopoušte a vedro jak svina … ?? ). U Lake Mead ( Grand Canyon Park stále ) je nejvetší sypaná hráz ( prehrada ) na svete … Hoovers Dam ( postavená v letech 1934 -1937 ), zásobující nenasytné Las Vegas. ( Predstavte si kolik energie asi spotrebuje mesto, co žije predevším v noci a pak si predstavte tu prehradu … máte to ?). Las Vegas je Las Vegas, jediné mesto v Americe kde je ve velkém povolen gambling ve všech smerech … predevším pak výherní automaty ( zacínající na 5 centech ), ruleta, karty a jiné blbosti. Jídlo … VELICE levné . Hrál sem a vyhrál sem … neco kolem 5 dollaru. A pohrál tak 15 . To se snad ani nedá vyhrát, i když jsme potkali lidi skoro šílený radostí z výhry, ale taky znicený prohrou, ale to je život. Hrát je risk a risk je všechno. V Las Vegas je jedna obrovská ulice, kde se nachází ty nejznámejší kasina na svete ( jako : MGM, Circus Circus, Stardust, The Mirage, Caesars Palace, Treasure Island…atd. ). Každá budova je vlastne obrovskej hotel, kde dole je kasino otevrené pro všechny ( nad 21, ale byly tam i blbosti vyložene pro decka ), nahore hotech ( na dva dny pro jednaho neco kolem 60 dollaru, což není moc ) a pred ní ( tou budovou ) je vždy nejaká show pro lidi … jako útok na pirátskou lod, výbuch sopky, simulace ponorky, rímské lázne, kopie Benátek a námestí San Marco, Eiffelovy veže, Alladinova sveta, New Yorku … proste co vás napadne, neco bylo fakt moc pekný neco stálo za … . Pamatuji si, že jsme byli strašne unavení, nohy nás bolely … to se nedá tam chodit pešky, je to HUGE . Opustme Las Vegas.

Z Las Vegas to je už jenom kousek do Californie, v podstate takových 40 mil. Spalo se poblíž Devils Hole - Ash Meadows Rancho což je v podstate na hranicích. Ráno jsme pokracovali pres jižní cíp Death Valley. Velice zajímavá oblast, proste mrtvo, široko daleko vubec nic. Dve zajímavosti … nachází se zde nejnižší bod v USA pod úrovní more -282Ft. Poblíž je Dantes View. Jo a Madonna tu natácela svuj klip k písni Frozen. Jelo se smer jih pres Mojave National Preserve ( preserve …dá se to v podstate preložit jako chránená oblast nachází se zde pekná poušt jménem Devils Playground ) až k Joshua Tree National Park. Jeli jsme sem hlavne z toho známého duvodu, že podobne se jmenuje album od U2 ( Joshua Tree ), ale byli jsme velice mile prekvapeni. Strom Josua Tree je tam všude. ( Mel by se tu poflakovat obrázek … ). Príroda byla nádherná, pocasí ješte peknejsí …

Ale to už se nacházíme venku z parku a jedem do Palm Springs ( jo bylo tam spousta palm … to je pravda, jo byly tam bohatý baráky a spousta golfových hrišt, kurtu a ruzných klubu pro pracháce, auta, ženský … no nic tak jsme z tama vypadli). Z Palm Springs ( mimochodem velice peknou krajinou - již se to podobalo mexické. Samý Ranchos, Los … Alamos …) jsme dorazili do San Diega ( nachází se zde nejznámejší ZOO, dá se ním normálne projiždet autem jako v parku … kolem vás žirafy a tak podobne ) a ješte trošku na jih do Tijuana , které leží vlastne na hranicích s Mexikem ( jedna pulka v USA a ta druhá v …). A to jsem poprvé spatril ( chvilka napetí ) … Tichý Oceán. ( nebo Pacifik … jak je komu libo). Na hranici s Mexikem není nic. Pro peí je tam normální prechod a pro auta kontrola. Otocili jsme to tešne pred ní a šli se podívat pešky na hranici. Samozrejme nás pres nepustili ( potrebujeme vízum 29 dollaru … kámoš ze slovinska nepotrebovat, ale stejne tam nešel ). Tak jsme se vyrádili a jeli zpet. Už byl vecer když jsme vyjeli ze San Diega. Jeli jsme Interstate 5 až k San Onfore State Beach, kde jsme na pláži prespali. Ješte jsme se ale nekoupali, byla totiž celkem kosa. Byl menší problém v tom, když prišel hlídac a chtel nás vyhodit s tím, že na pláži se spát nesmí a že poblíž je vojenská základna a že by byly problémy a vubec … tak jsme museli jít trošku výš a spát jinde aby nás nevidel.

Ráno další problém … ochranka elektrárny ( ríkal sem, že tam taky byla jaderná elektrárna ?? … no tak ted už to víte ) a že dostaneme pokutu asi tak 60 dollaru. Ukecali jsme to s tím, že nemluvíme angicky a padali pryc …asi v 6 hodin ráno. Neco ted jenom upresním … Los Angeles je druhé nejvetší mesto v USA po New Yorku a rozprostírá se asi tak na 80 km2 což je fakt obrovské, veškeré ctvrti jsou pospojovány spoustou silnic a ztratit se tam ( bey mapy ) pro nás nebyl problém. Takže nebudu vzpisovat casovou radu, ale jenom to co stálo za videní. Potrebovali jsme nový auto tak po známe silnici císlo 1 ( která vede kolem pobreží a smer Santo Monica, Santa Barbara …) jsme dojeli do Long Beach, kde se nachází jedna z kancelárí Autodriveaway. Bohužel velmi nepríjemná ženská nám s úsmevem sdelila, že nic nemají a že musíme jít stejne do druhé kanceláre, která se nacházela v Downtown. Takže jsme projeli celý LA. Sunset Beach, Malibu, Venice beach, Santa Monica, Santa Barbara, Beverly Hills, Hollywood, Westwood, San Fernando ( asi známejší je pojem Silicon Valley ),Santa Ana, Pasadena …. všechno co se dalo. co se o tom dá ríct ? Proste sci-fi. Bohatí jsou pekný svine. Jako ve filmu, podívejte se na jeden díl jakýhokoliv priblblýho seriálu na Nove ( ne na Esmeraldu ) a máte obrázek, vypadá to fakt stejne. Koupali jsme se v Malibu. Pekný. Sice už byla fakt trošku kosa, ale co v Pacifiku se clovek nenachází denne tak co, že ? Jeli jsme do té druhé kanceláre. Natestí meli auto ( Chevrolet Malibu 1998, automat … asi nejlepší auto co jsme meli, jeli jste v nem tak, že jste leželi, paráda, moc jsem si ho oblíbíl, sice to nebyl jeep, ale zase byl rychlejí a vubec ). Konecná pro nás byl Cleveland v Ohiu. Zaplatili jsme druhej depozit ( na dve auta jsme nemohli mít pouze jeden ) s tím, že Toyotu dorucíme dneska a peníze si prijdem vyzvednout pozdeji. Jeep jak u sem ríkal patril jedné studentce v Cleremontu ( studentské mesto nacházely se tam 4 College, zajímavý bylo, že zvlášt pro boys a girls ). Po menších peripetiích ( se ztrátou auta a me ) jsme nakonec danou studentku ( Ann Zouein ) našli a auto v porádku predali. Jeli jsme zpet do Beverly Hills a´na Hollywood Blv. To je celkem známý … tam jsou ty hvezdy známých na zemi. Jo a je tam Chiennese Theatre, kde jsou zase ty otisky ruk a jiných cástí tela. Pár fotek a pryc. Spalo se v Santa Monice.

Omlouvám se, ale zde mé psaní koncí, jelikož nemám absolutne čas, ve zkratce :

…  jeli jsme smer na San Francisco, Denven, Rocky Mountains, Chicago, Detroit, Cleveland, Niagara Falls, Buffalo , New York, London, Prague, Prerov ..