MUSIC & TRAVEL (common sense included)

Předem upozoňuju, že mé znalosti jsou jenom kusé a určitě nijak přesné a spíš se snážím vycházet z toho co jsem tady pochytil, zažil a dozvěděl se třeba od arabských kolegů. To jenom aby někteří odborníci na islám nešťourali (ehm… třeba Kája ).

Každý muslim má a měl by v životě splnit pět povinností. Zkusím vám přiblížit dvě z nich:

1. pouť do mekky (pilgrimage to Makkah) - bude teď hodně aktuální

2. pět krát deně modlitba – to je aktuální pořád

ad 2)
Tak napřed to modlení. Probíhá pětkrát deně, časy se každý den mění – řídí se to podle východu a západu slunce a každý den jsou začátky modliteb oznámeny v novinách pro jednotlivé oblasti a velká města. Já se dívám do “arabic news”
(Což jsou docela dobré anglicky psané noviny. Našel jsem tam i kritický článek k situaci znásilněné a potom odsouzené dívky a teď pozor, článek psala žena. Zajímavé komentáře píše Uri Avnery.)

Ale zpět k modlitbám. Poslední se jmenuje Isha, začíná kolem půl sedmé a je pěkně dlouhá. Mě to přijde, že trvá hodinu, ale holky říkali že teda ne. No modlitba před ní začíná kolem páté a ta je taková kratší. Uznáte sami, že mezi tím člověk nemá moc šanci něco udělat. Během modlitby se všechno zavírá – obchody, kavárny, restaurace…. jenom auta pořád jezdí, ty se nezastaví už asi nikdy.

Proto jakákoli cesta, třeba jenom pro chleba do supermarketu, se musí řádně naplánovat. V internetové kavárně, kam jsem chodíval, mě nechali vždycky surfovat i přes modlitbu - kavárnu zavřeli a všechno zhasli, já jsem buďto seděl venku nebo jsem si ven přesednul, takže to bylo bez problémů. Když nás zastihla modlitba v supermarketu, nechali nás uvnitř, tak jsme si mohli v pohodě dokončit nákup. Horší to je když člověk příjde později a dovnitř už vás nepustí. To je pruda, protože jaksi není co dělat. Na jídlo si zajít nemůžete, nikam nemůžete, všechno je zavřené. Můžete akorát čekat

Zajímavá je taky ta ranní - fajr. Ta je myslím nějak kolem páté ráno a někdy mě vzbudí. Zapomněl jsem vysvětlit, že mešity s minarety jsou rozestavěny tak, aby se zvukově překrývali. Celý Riyádh je tak pěkně pokrytý a hlásání imáma prostě neuniknete. Nepodařilo se mi ještě zjistit jak to ráno dělají – jestli se vzbudí a mažou do mešity, nebo se modlí jenom doma v pyžamu a taky nevím jestli pak ještě chodí spat, nebo jestli je poviností tímto způsobem začít nový den. No zkusím se poptat, ale jsou to takové ožehavé témata a musí se opatrně, takže mi dejte čas a všechno to zjistím

Mešity jsou opravdu všude, rozeseté jedna vedle druhé – obyčejné hnědé budovy, stavěné takovým hranatým stylem, není to ani v nejmenším historický styl, ani jeho napodobenina, není to ani moderní styl, který by stál za zmínku, jako třeba nové kostely u nás. Je to prostě takový barák natočený směrem k Mecce. Minarety ještě teda staví, ale že by šlapal někdo nohoru a svolával davy, to ne. Všechno jde pěkně přes mikrofony a tlampače – moderní technika V nemocničním areálu máme taky jednu mešitu, ale v jednotlivých budovách jsou modlitební mistnosti. Ty jsou běžné a viděl jsem ji třeba i na benzínce. Jednu takovou máme na oddělení přímo naproti výtahům, tak mi to nedá a ikdyž vím že se to nesluší, občas nasísnu – tak se mi to jeví, že se kolegové střídají v tom kdo bude stát vpředu a něco předříkávat. Dobré je, že tady neexistují žádné sociální rozdíly. Potkají se tam všichni – ředitel, primář, pacienti (i ti na vozíku), normální zaměstnanci. Kolegové práci kvůli modlitbě nepřerušují a samozřejmě chod nemocnice se taky nijak nezastaví. U nás na oddělení by se to týkalo vlastně jenom Asru – ten je kolem třetí hodiny a to máme ještě pacienty. Asi se pak pomodlí nějak dodatečně – nevím.

ad 1)
Pilgrimage to Makkah neboli Haj [hadž] – jak jsem již říkal velmi aktuální záležitost. Poutníci se sjíždějí už celý měsíc, nejvíc jich letos přijede z Pakistánu. Pokud chcete podniknout pouť do Mekky, musíte dostat od Království povolení (stejně tak jako víza, že). Mají v tom pak asi větší přehled. Je fakt, že se sjíždějí obrovské davy z celého světa, takže to není lehké ukočírovat. Nevím přesně kdy to začíná, ale kolega se kterým jsem na oddělení si bere dovolenou od 15. prosince a vrátí se někdy za měsíc (jenom tak mimochodem, celou tu dobu budu mít jeho pacienty, takže se fakt hrozně těším). No až se vrátí, tak z něho zase za odměnu vytáhnu nějaké informace, jak to probíhalo. Jiný kolega, který už pouť podnikl dvakrát mi popsal jenom pár věcí – například se všichni vyslečou a dají si na sebe jenom takový hadr kolem pasu a něčím zakryjou trup, v tomto pak jdou do hlavní mešity. Ono se to nezdá, ale je přece jenom prosinec a v noci už je docela kosa, takže brrr.
Holky tady mají knížku od tuším německé autorky, která si vzala Sauda, konvertovala a podnikla pouť. Zážitek v hlavní měšitě popisuje jako mystický – obrovský dav lidí, který se v jednom momentu úplně zklidní. V naprostém tichu se pak všichni modlí. Hm, věřím tomu, že je to zajímavé. Přeuju jim to.

No nemyslete si, toto byl jenom takový začátek. Příště už to bude silnější kafe. To už bude na tvrdo. Asi jako moje kolegyně na dětském oddělení, do které tam jedna maminka v jednom kole hustí islám: vy nejste muslimka?….. no to….. to mi ani neříkejte….. ale to se změní…. na jak dlouho jste tady? rok? tak to je v pořádku, to se změní, to pochopíte…..
no prostě tak nějak

magazín_mag