Malaysia (2008)

Posted in Music by Daniel H. on the August 16th, 2008

Dorazili jsme do Malaysie pres Filipiny primym letem z Manily do Kota Kinabalu v Sabahu (cast Malaysie) na ostrove Borneo. Jenom takova vtipna historka z odletu z Filipin. Na letence od AirAsia jsme meli napsano ze odlet byl z Manily (Clark). Nas (spatny) predpoklad byl ze Manila (Clark) je jedno letiste, proste jenom jeden z terminalu. Prekvapeni nastalo ze po prichodu na mezinarodni letiste v Manile se nam vseci vysmali, ze pry letiste Clark je nejakych 180km od Manily. Hahaha .. odlet sme meli za 2 hodiny a co ted? Vyzvedl jsem jeste Alex batoh (ktery jsme si nechavali na letisti, vetsinou s vecma co jsme meli na hory na Borneu,ktere nebyly potreba na tropickych Filipinach) a sehnali taxi, ktere nas bylo ochotno za $100USD vzit na 2h rychlou cestu mimo Manilu. Let jsme nakonec stihli protoze letadlo melo hodinu a pul zpozdeni, nicmene to opravdu nebyla sranda. Takze pokud nekdo poleti smer Manila > Kota Kinabalu. Pozor priste

Kota Kinabalu

Hlavni mesto provincie Sabah, muslimske mesto na pobrezi, nic extra,nicmene po Filipinach a Manile pusobila cistota a bezpecnost jako balzam na nase jiz utahane duse. Prileteli jsme relativne pozde (kolem 11vecer), nasli prvni hostylek a na druhy den vyrazili do ruchu prvniho muslimskeho mesta po ceste. Je to vychozi misto do mistnich parku na ostrovech ale hlavne na vylez na nejvyssi horu v JV Asii - Mt. Kinabalu (4101 m.n.m.). Clovek potrebuje povoleni a mit zajistene ubytovani v narodnim parku. To zajistuje pouze jedinna firma v KK. (KK - Kota Kinabalu, KL - Kuala Lumpur - to jen takove poznamka. Uz pred otviraci dobou stalo pred vchodem do Sutera Sanctuacy Lodges par lidi. Seznamili jsme se s amikem Danem, se kterym sme nakonec stravili vetsinu casu na Borneu, takovy velky klidni ajtak, co cestuje 2xrocne dle nahody po svete. Prijemny chlapek. Ten samy den jsme vyrazili smer >>

Mt. Kinabalu / Kinabalu National Park

Nejvyssi hora v okoli, dle pruvodce a vsech referenci co jsme meli velice jednoducha hora co se tyka vystupu na vrchol. Mno .. pocasi nam nejak nevyslo, takze za posledni 2 tydny se na vrchol nikdo nedostal. Ubytko v parku je v jednoduchych budkach a jidlo pouze v uplne prvnim tabore. Jinak se da dokoupit v zakladnim tabore. Je to opravdu turisticke misto, denne se tady protoci kolem 80 lidi a je vzdy PLNO. Meli jsme stesti ze zrovna na tech par dni co jsme potrebovali kdosik odpadl a sehnali jsme ubytovani. Par lidi co jsme potkali (vetsinou turisti z Malaysie,Japonska,Koree ..) si dany vystup zaplatili a zaridili jiz pred rokem treba. Prvni den byl v pohode, vsechnu vystroj na sobe,batohy si tahneme sebou bez nosicu, nejsme zadne macky. Alex sice bylo dost spatne uz z Filipin, kde chytla nejakou horecku na Palawanu, ale vsechno zvladla a zaslouzila si tehdy jednicku Pocasi se postupne horsilo,prselo a bylo zatazeno, mlha apod. V zakladnim tabore jsme byli mezi prvnima a ja chtel ten samy den pokracovat dale. Nas pruvodce zpocatku nesouhlasil. Tvrdil ze bude mozny vystup zitra brzo rano tak abychom stihli svitani (coz je obvykly postup), nicmene jsme vedeli ze zadne zitra nahoru nebude, tak jako 2 tydny pred nama a proto jsem na nej tlacil abychom to aspon zkusili. Nechali jsme si veci v zakladnim tabore, dal sem pusu Alex a vyrazil s Antoniem (nas pruvodce) smer vrchol. Zpocatku to jakz takz slo, ale jakmile jsme se dostali na skalnaty vrchol s lanem a skobama, zacalo prave peklo. Takovy vichr a maras sem dlouho nezazil (naposledy na Ukrajine, kde jsme se malem v mlze ztratili). Drzel sem se lana a hazelo to se mnou jako s paratkem (sem sice paratko,ale i tak), Antonio byl prede mnou par metru a stale na me cekal .. usel jsem par desitek metru a s pocitem uplneho vycerpani a s vedomim ze nas ceka dalsi 2h cesta zpatky do tabora sem to proste vzdal.Nakonec jsem se dozvedel ze na vrchol to bylo nejakych 300m dale .. sranda.

Poprve sem neslezl vrchol na ktery sem se celou cestu tesil. Pekne me to sralo,ale proste nedalo se svitit, nemel sem silu ani chut. Prevyseni hned ten prvni den bylo velike, vzduch ridky a sily zadne. Dosel sem uplne hotovy zpatky do tabora, kde mezitim jiz bylo rusno. Dorazili ostatni lidi ten dany den co chteli jit brzo rano na vrchol. Samozrejme se nikam ten dalsi den neslo a vseci museli zpatky,strhla se totiz jeste vetsi mela. Noc jsme prezili ve vichrici v plechove budce, zima byla jako prase a cela chatka se trepala. Mysleli jsme ze to vybije tech par okynek. Sranda. Za tech par tydnu co jsme tam byli my, tak sem byl jedinny kdo se dostal nejblize vrcholu a za to jsem stastny. Vsak ja si Mt.Kinabalu jeste nekdy podam. Pocasi je holt mrcha.

Sandakan, Sepilok Orang-Utan Rehabilitation Centre a Kinabatangan River

Na vychode ostrova Borneo se nachazi mestecko Sandakan, takova posledni vyspa civilizace v okoli. Dokonce jsme tam mohli vymenit posledni NZdolary co jsme meli k dispozici. Dorazili jsme tam hlavne kvuli orang-utanum (v prekladu orang - utan - clovek z lesa), kteri tam ziji na divoko s ostanimi druhy (jako treba Makakove).

Nasli jsme je ale pouze v mistnim centru pro zachranu orangutanu, prijemne misto, takovy obrovsky les, kde na ne davaji pozor. Zadna zoo ovsem, vse v prirode,pouze jakoze pod kontrolou.

Taky se zde nachazi nejdelsi reka na Borneu - Kinabatangan, podel ktere je nejvetsi narodni park puvodni vegetace a dzungle. Podel reky se da plavit na lodcich s mistnimi,spat v jejich chatrcich a jen tak si uzivat uprostred prirody.

Pohodova atmosfera, par lidi .. par turistu, sem tam opice,krokodyli,hadi a ruzny hmyz. Navsteva dzungle kde neni na krok videl, prsi a vsude lozi silene pijavice byl zazitek. Odsud jsme se vraceli do KK, kde jsme leteli do Kuala Lumpur, hlavniho mesta Malaysie.

Kuala Lumpur

Pulzujici velkomesto,trocha smogu, takove jake byste ocekavali v JV Asii, trochu mene technologicky zamerene nez treba Singapore, s patricnym muslimskym vlivem, ktere dodavalo mestu zvlasniho ducha a smrnc. Me osobne se KL hodne libilo, nebylo ani ciste ani spinave, ani uplne ulitle ani sterilni. Pohodove.

Bydleli jsme v centru v levnejsi casti zvanem Colonial District / Chinatown, kde byl cinsky, indicky trh a ruch. Kazdy den ale hlavne vecer spousta lidi, vseci jedli venku,bavili se .. turiste vsude kolem obirani mistnimi prodavaci vseho co si muzete predstavit. Obzvlaste oblibene jsou pak ruzne masaze od prstu na noze az po usi Poslali jsme si odsud dalsi balik. Uz 3 celkem uff .. a hlavne pro Alex to byla prvni moznost navstivit mistni mosque (mesity), coz jak rikala, nic moc zazitek.

Pro me jako chlapa je to jine, nemusim na sebe hazet ty jejich odhlavykpate hadry a celkove zenska tady proste nema takovy respekt. Nicmene napr. mesita Masjid Jamek vypada jako z pohadky.

Business disctict, kde jsme se zajeli podivat na Petronas Towers (jedna z nejznamejsich budov na svete, patrici mistnimu petrolejarskemu obrovi) je uplne sileny, same mrakodrapy a draha obchodni centra.

Navstivili jsme taky nejvetsi muzeum islamskeho umeni a narodni mesitu .. mesto je to pohodove, Central Market je uzasny, sami umelci, kavarnicky .. ale jakto byva, odlet byl za par dnu tentokrat smer Vientianne v Laosu ..

Jeste par momentek: