09. Deník z Afriky
“9″ 22.04. 2001
V utery jsem se na doporuceni jedne me kamaradky prihlasil do “praveho” anglickeho klubu 
Mountain Club pro “nezavisle” cestovani po Keni. Neco takovyho sem potreboval, jak sem si myslel spravne, nebyl tam ani jeden kenan leda sami belosi. Fajn lidi. Nic organizovanyho, leda se tak schazi lidi se stejnymy zajmy. Vetsinou mladi, tak se snad uz konecne dostanu k nekomu zajimavymu. Seznamil sem se tam s jednim Finem - Sakari (jmeno jeho) co tu byl uz asi 4 roky a tedka se vratil znovu a pracuje tu v Nairobi pro UNESCO jako dobrovolnik.
Napr o velikonocich co ja sem byl v Maasai Mara tak byli v oblasti kolem Lake Turkana. Ja vim, ze vam to nic nerika, ale kdyz se treba podivate na mapu tak zjistite, ze je to jezero uprostred pouste. Zajimavy ukaz, slany jako *** a ti kdo me znate, vite, ze mam slabost pro pouste vseho druhu. Doufam, ze se tam taky jednou podivam, je to celkem nebezpecna oblast, operuji tam tzv. “raiders” proste lidi v aute, vas prepadnou, okradou a obcas se kolem strili, musi vas doprovazet police, bez ni ani tuk. Je to smerem na sever k Etiopii. Celkem daleko od Nairobi.
Na patek jsem byl pozvany na “party”. Samozrejme se presunula na sobotu, takze sem zavolal Sakarimu, a on, ze jede chytat ryby, kamsi smerem k jezeru Naivasha (kolem 120 km od Nairobi). Samo jel sem s nim. Zacatek sobota rano v 9:00. Prijel presne. (Nezvyk na nekoho kdo zije delsi cas v Keni ).
Mel i pro me vybaveni a ja stale v duchu, ze se budou lovit ryby, sem se tesil … mel sem na co !! Meli jsme Suzuki 4*4, takze cesta byla v pohode, myslim do doby, kdy z niceho nic odbocil do dzungle a vydal se mistni polnackou (tzn. absolutne nesjizdne bez pohonu na vsechny ctyri kola) k “nejake” rece, pry ani nema jmeno, no nic. Dojeli jsme k mistu, kolem ani noha. Sebrali jsme vybaveni a pripraveni lovit ryby … Nikdy predtim sem to nedelal (myslim rybareni ) …
Pomalu jsme postupovali rekou, uz sem davno vzdal to, ze budu suchej. Sakari mel gumaky a rybarsky nepromokavy odev, ja botky, rifle a mikinu … zapadal sem do bahna, sel prostredkem reky … jinak se to ani nedalo (obcas po pas - clovek ani nevedel co muze vsechno byt za mrchy v takove “spinave” vode, ptal sem se jestli tu jsou krokodyli a bylo mi receno, ze obcas, ale ze se nemam bat … tak se se samozrejme bal ).
Reka tekla pravou nefalsovanou dzungli, tzn. ze kolem se nedalo ani videt dal nez na 2 metry od reky … tak neprostupna byla. (Proto jsme sli rekou). Obcas sme se zastavili a jako chytali ryby - to jako je, ze kazda zastavka nebyla delsi nez 10 minut, da se vubec neco chytnout do 10 minut ??
Kolem reky byla obcas udupana trava a stromy a spousta jak bych to … exkrementu od … slonu !!! Predstavte si velikost kopaciho mice - tak to je presne velikost sloniho trusu. Nez ze bych to zkoumal nejak z blizkosti, ale kdyz to doho clovek parkrat “neschvalne” dupne, tak … (ani to moc nesmrdi ). Takze sloni stezky byly jediny po kterych se dalo pokracovat, kdyz voda byla moc hluboka nebo co …
Jo zapomnel sem k pravymu pralesu patri bambus. Bylo ho tu pozehnane, zajimavy drevo, nebo je to trava? Tedka nevim, kazdopadne je s nim sranda … kdyz clovek jde pralesem s rybarskym prutem a hackem, kterej se vam zasekava co chvili o nejaky ty mrchy stromu … traviny a tak.
Byl sem celej dodrapanej a pak zase zpatky do vody, obcas sem si rikal, ze sem s nim nemel jel, ale to sem jeste netusil, proc stale pokracujeme vpred, aniz bychom “rybarili” …
Jdeme, jdeme a najednou neco slysim, rev … vody !!!! … Vodopad … ne jeden ale dva … pohoda, clovek se blizi je ve vzdalenosti nejakych 20ti metru a uz je celej mokrej. Nedalo se ani poradne fotit. Fotak je celej vlhkej. Duni to jako … to je jedno, proste fest. Parada, takze to byl ucel toho, ze mam cely nohy od krve … ani ty vodopady pry nemeli jmeno (samozrejme asi meli - domorodci o nic museli na 100% procent vedet, ale nikdo tu v okoli 50 km nebydli, takze ani sem nikdo nechodi).
No nic, tak jsme je nazvali po sobe: Daniel a Sakari. Fakticky pekny. Trochu sem poblbl ve vode, celej mokrej …
Chvilku jsem se oddaval te nadhere … pak jsme pokracovali skrz prales nahoru do kopce. Ne pres reku zpatky k nasemu auticku. Cesta zpet uz byla celkem v pohode. Az na to, ze jsme se ztratili … a asi 2 hodiny hledali cestu ven z jungle … neni to zadna sranda, kolem vas jenom zelena barva a divny zvuky, vy se palhocite, jste unaveni, mokri a s tim debilnim prutem. Zacalo se smrakat, poprchavat … kolem vas “sloni” a opice … no trosku mi prituhlo. Uz sem si myslel, ze jsme ztraceni nadobro, protoze ani Sakari nevedel presne kde jsme … no nebudu vas napinat, nakonec se nam to podarilo, ale doopravdu uz to vypadalo, ze se nevratime. Vy mi stejne neverite, ze? S tim nic nenadelam. Ale bylo to tak. Cesta zpatky … poskakoval sem v aute jak blbej. Na cestu jsme pres dest skoro nevideli, ale dojeli jsme v poradku.
Zpatky k sobotnimu veceru, vratil sem se strasne unavenej, a to me cekala ta party. Spolu s Njerri jsme vyzvedli jeste Patrica a jeli smer River Side (bohata ctvrt - party byla na pocest jednoho brita co jel domu Byli tam vetsinou “bili” pracovnici British High Commision Court - lidi co “radi” mistni vlade. No spise leda prezidentovi (Daniel Arap Moi). Ten je stejne “pry” moc neposloucha, asi proto Kenska ekonomika jde dolu.
Ocekaval sem samy dulezity lidi, taky sem se trosku jinak oblekl, kontakty se vzdycky hodi ne?
Party byla fakticky velkolepa. Kolem 50 lidi. Kolem vas behali slouzici, furt vam neco nuti na jidlo a na piti. Jako ve filmu, obrovskej barak, ohen, velkej grill, zebirka, hlavni menu bylo spanelsky jidlo … konecne jsem po dlouhe dobe jedl zase gaspaco (spanelska studena polevka - mimochodem vynikajici), krevetky, chobotnice, sousta druhu alkoholu … (ja sem vzal na ochutnani nasi klasickou slivovici, kdo ji pil tomu chutnala, uz mam jenom 1/3 flasky, a to sem tu teprve 2 mesice a tak.
Ani se mi tomu nechtelo verit co tam delam … ja kterej ma problemy najit teplou vodu v baraku. Vsichni kolem byli moc prijemni, hrala hudba … po baraku se chodilo v botech po kobercich, nikomu to nevadilo, sami fajn lidi. Samozrejme sem se “trosku” spolecensky unavil. Nakonec se zpivalo kolem ohne, samy angl. pisnicky, nektery sem znal z ceske verze, ale vetsinou ne … nakonec jsme jeste hodily nejaky kamaradky domu a sel sem spat (sam!!) kolem 4 hodin rano.
Dalsi den sem se ani nepohl, svaly ztuhly, bolela me hlava, ale vikend stal za to !!