12. Deník z Afriky
“12″ Samburu - Národní park
“Vyprava” do Samburu se konala za ucasti me a par lidi z nasi ambasady a jedne “starsi” pani z ministerstva co tu je na jedne konferenci UN (United Nations - OSN).
Ale to bylo v podstate uplne jedno.
Cesta trva asi 6 hodin. Jede se kolem Mt. Kenya a pak dale na sever smerem k Etiopii, pres Nanyuki, Njeri a mesto Isiolo, ktere je rozdeleno cestou na dve casti: cast muslimskou a cast krestanskou. Je to strasne zajimavy.Vsechny bary a hospody ve meste (asi tak 4) jsou na kerstanske casti a proto jim to muslimove asi zavidi a delaji nejaky rozbroje a problemy.
Vetsina z nich pochazi ze Somalska a celkove oblast na sever je silene chuda. Jedna je zajimavost: na krestanskem nejvetsim kostele je namalovanej Jezis se zbrani jak stoji na hromade lebek a ruznych napisech jako “Kill AIDS” a jiny blbiny plus ruzny runy kterym jsme vubec nerozeumnel.
Ale to jenom tak naokraj. Ohledne nabozenstvi a jeho aplikaci v Africe by se dala vydat samostatna kniha nebo alespon pojednani (treba nekdy priste).
Takze jsme projeli Isisolem a pokracovali dale smerem k Archer Postu do Samburu. Samburu je vlastne chranena oblast a je to taky narodni park, kterej obsahuje parky 3: Samburu, Buffalo Springs a Shimba Hills.
Samburem se dostanene do obou zbyvajicich, ale ze Shimba Hills se nedostanete do Samburu, coz jsem taky uplne nepochopil, ale bylo mi to receno, tak sem tomu proste veril. Takze se o to ani vy nesnazte.
Krajina je uplne uzasna (nebudu pouzivat moc superlativu), vsak se podivejte na fotky a treba mi nekdo da zapravdu. Me osobne se tam moc libilo, asi nejlepsi krajina,
kterou jse zatim z meho pobytu v Africe videl a slysel.
Ubytovani jsme byli v nejlepsi lodgi v oblasti: Serena Samburu Lodge (kde jenom tak na ukazku pro normalniho cloveka - tj. ne “kenyan citizen” (za nehoz se muzu hrde prohlasit)
jedna noc stala nejakych 180 - 250 USD podle sezony.) No nebudu to sahodlouze rozebirat - uplne “mastnacky” top class hotel, na kterej teda nejsem moc zvyklej ale zvykl sem si celkem rychle.
Stejne sem si rikal, ze se mi to dlouhou dobu zase nestane a tak jsem si to proste uzival. Jidla bylo strasne moc, celou dobu jsem byl precpanej, veskeryma vyberovyma pochutinama
(sranda - treba poprve v zivote jsem mel meloun bez pecek - proste vam je predem radeji vybrali, asi tak 15 druhu cerstvych dzusu (tim stylem, ze jste si ukazali na ovoce a oni vam ho pripravili), plus spousta veci, ktery jsem v zivote nejedl.
Jo jo … pivo tam stalo 120 Kc na nase (jedinny alkohol sem tam musel paltit, ale to je celkem jasny), jeste ze jsem si vzal z Nairobi zasobu Guinessu.
Proste jsem na ty tri dny komletne vypnul a uzival si jako bych tam patril (musim se priznat, ze jsem hodil i par trapasu - jako treba ze sem byl uplne zmatenej ze stolu na kterym
byly asi tak 4 pary ruznych priboru a tak (tak sem pouzival jeden na vsechno)). Ha ha …Taky ze mate kazdej soukromyho cisnika byl nezvyk, protoze ten hnup vas neustale otravoval s tim, jestli nam neco nechybi nebo co.
Ale jinak veget uprosted polopouste.
V patek jsem teda dojeli, ubytovali se a vyrazili na nasi prvni cestu kolem. Jak jsem rikal, tak priroda se moc neda popsat, zvirata byly krasny a co byla vyhoda tohoto parku (protoze je daleko a celkem obtizny se do nej dostat)
tak tady ani nebylo tolik turistu,takze jsme meli svuj klid pri obvoveni kras Samburu a okoli. Klasika jako slonici, lvi, zirafky, buvoli, leopardi a ruzny gazely a zebry (jeden typ zeber - sorry ale nejsem znalec a asi nikdy nebudu, zvirat - mely takovy
zajimavy usi jako “mickey mouse”).
V sobotu jsme jeli do Buffalo Springs a odpolene do Samruske vesnice, coz teda byl pro me vrchol (pobytu) zatim myslim i tady v Keni, aj vim, ze je to divny ale je to tak, zivot kterej tady lidi ziji, byl dokonale fascinujici a
proste nepochopitelny v dobe Internetu a vsech “modernich” vymozenosti. Proste jsem nestihal. Pokusil jsem se neco zachytit na fotkach, ale jak rikam, to se proste musi videt, cloveka to uplne uhrani a da mu to uplne novou dimenzi
mysleni a vubec nahledu na zivot.
Prinutil jsem ridice Bena aby nas vzal do tzv. “pohranicniho mestecka” Archer’s Post, kery za kolonizace bylo poslednim mistem kam se dostali britove a pak to diky podminkam vzdali, dal uz je jenom poust a pisek a vubec nic … sranda byla, ze jakmile jsme vy
vystoupili z naseho Nissanu atak se kolem nas sebehly vsechny mozny existence s tim, ze jsme v jejich meste, chodime o jejich silnici a musime teda platit, zacali vyhrozovat a cloveku teda nebylo dvakrat nejlip, kdyz se kolem vas potloukaji lidi s
AK 47 samopalama, u kterych nikdy nevite (pozdeji nam Ben rekl, ze to jsou tzv. “home guards - domovnici” jelikoz v tehle oblasti neco jako policie neexistuje, jsou to proste statem palceni hlidaci. No … byli jsme radi, ze jsme z tama vypadli zivi a zdravi.
V nedeli jsme potom krouzili tak kolem a pak se vydali odpoledne na cestu zpet do naseho domova - Nairobi.
Vsechno probehlo s absolutni pohodou, malarika jsem si zase nevzal, i kdyz je to pry taky malaricka oblast. Ale co uz, ze? Lariam z vas muze totiz udelat magora na celej zivot s tema silnyma ucinakama ktery to ma.
Mozna par takovych postrehu:
- lev vydrzi pri sexu asi jenom 5-10 sekund ale zase to “dela” az 30krat denne
- nosorozec vydrzi az jednu hodinu v kuse a proto treba vznikla “povera” ze z jeho klu se dela afrodiziakum na impotenci (muzskou)
- zjistil jsem treba ze nektery zvirata existuji jenom na jedne polokouli a to i v ramci jednoho druhu (jako napr. u ziraf, zeber a tak), ono je to celkem logicky, no ale …
- jeden druh gazel vubec nepije vodu a veskery ziviny ziskava z listi
- pokud smichate kravskou krev a mliko tak se to da pit a je to vyzivny
- uz vim jak vypadaji farmy firmy Del Monte (ananasy a spol)
- jo a taky ze samburu muz si muze najit jakoukoliv zenu, ale musi byt schopen ujit vzdlenost do mista jejiho bydliste (napr. na pomoc pri napadeni) za jeden den, tzn. ze spise si hledaji neco v okoli (auta samozrejme nepouzivaji)
- jo a to sem nevedel, ze Joe Adamson ( ta co zije se lv - Elza a spol) byla zavrazdena svym sluhou a co je dulezity - byla to Ceska !!! Z Opavy.
A uz me nic vtipneho nenapada.
Ukoncil bych to tim, ze navsteva Samburu urcite stala za to, i kdyz me to prislo o neco drazeji, nez jsem puvodne ocekaval.